Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.10 vteřin. 
Odčinění nemajetkové újmy na zdraví
Skorkovská, Tamara ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá odčiněním nemajetkové újmy na zdraví. Jejím cílem je rozebrat představitelné způsoby odčiňování nemajetkové újmy a jednotlivé nároky z ublížení na zdraví vyplývající, porovnat je s úpravou předcházející, vybranou zahraniční úpravou i evropskými soft-law dokumenty a následně zhodnotit klady a zápory různých přístupů. Nemajetková újma na zdraví představuje oblast, která v poslední době nabývá na stále větším významu. Nejen, že postupně dochází k uznávání dalších nároků z ublížení na zdraví vyplývajících, ale i výše přiznávané náhrady exponenciálně roste. Občanský zákoník vnesl do této oblasti některé nové instituty a s nimi i řadu otázek, z nichž ne všechny se zatím podařilo uspokojivě zodpovědět. Práce je řazena do tří kapitol. V první popisuji nezbytný teoretický základ, tedy pojem nemajetkové újmy, obecná východiska jejího odčinění, stručný nástin historického vývoje a také prameny právní úpravy, včetně evropských soft-law dokumentů (PETL, DFCR). Druhá kapitola je věnována jednotlivým nárokům poškozeného plynoucím z újmy na zdraví. Jedná se o bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy. Popisuji vždy, co je předmětem nároku, jaké požadavky musí být splněny, aby mohl být přiznán, a důraz kladu na způsob určení výše náhrady. Třetí...
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.